obnovovací frekvence

Šéfredaktor a spoluzakladatel portálu NINIT.cz. Zájmově se řadí k fanouškům nových technologií a widgetů. Kariéru v oblasti žurnalistiky nastartoval jako sloupkař sekce novinky a poradna.

Pokud máte rádi kvalitní obraz a hledáte nového miláčka do svého obývacího pokoje, pak je tento článek určen právě pro vás. Před nákupem si však dávejte pozor na marketingové triky v podobě obnovovací frekvence, které mnohdy dosahují až „1800“ Hz.

Dalším z vyhledávaných funkcí bývá HDR. Není však HDR jako HDR. Upřímně, novou televizi budete kupovat právě kvůli HDR, než-li kvůli 4k rozlišení. Pokud budete sedět od televize víc jak dva metry, tak stejně rozdíl oproti Full HD a 4k rozlišení nepoznáte. Něco jiného je to v případě hraní her. Zde však příliš mnoho her v nativním 4k rozlišení zatím není.

Jaké HDR

Pokud však stojíte o HDR, tak si stejně budete muset koupit televizi s rozlišením se 4k. Full HD televize s opravdovým HDR 10, nebo HDR Dolby Vision seženete jen stěží. Při nákupu ale dejte pozor, o jaké HDR se jedná. Pokud u TV uvidíte HDR+, HDR Plus nebo třeba HDR Pro, tak se nemusí vždy jednat o pravé HDR. V takovém případě se totiž může jednat pouze o software daného výrobce, díky kterému si upravíte filtr obrazu, který pravé HDR pouze napodobuje.

Abyste měli úplnou jistotu, doporučujeme vám kontaktovat přímo výrobce dané televize, aby vám funkci HDR uvedl na pravou. Popřípadě zkuste prohledat nějaké to fórum, kde vám jistě majitelé vámi vybrané televize potvrdí, zda se jedná o pravé HDR, či jen filtr barev s názvem HDR.

Tím to ale nekončí, obdobný marketingový trik vás čeká při rozhodování, jaká obnovovací frekvence je ta pravá. Předem můžeme podotknout, že maximální obnovovací TV panelu je 240 Hz. Tak jak je možné, že té vámi vybrané TV v parametrech výrobce uvádí 1200 Hz? Odpověď je jednoduchá, říká se jí softwarový dopočet, respektive schopnost TV dopočítat chybějící mezisnímky.

Správné obnovovací frekvence

Standardní jsou tři zobrazovací panely, alespoň co se obnovovací frekvence týče a to 50/60Hz, 100/120Hz a 200/240Hz. Vyšší Hz označení se používá v Severní Americe, celosvětově jsou pak uváděny právě nižší hodnoty. Někdy se však i na tuzemském trhu objeví označení 60 Hz namísto 50 Hz. Vyšší než 240 Hz ale opravdu není.

U 50 Hz televize je čas každého snímku zachován, tedy 50 snímků za vteřinu. V případě 100 Hz obrazovky, je čas snímku na obrazovce zkrácen, tudíž se jich stihne zobrazit 100 za 1 vteřinu. U 200 Hz je rychlost zobrazení snímků pochopitelně nejvyšší, tedy 200 snímků za 1 vteřinu. Čím rychleji se snímky na obrazovce střídají, tím ostřeji je vnímáme.

Softwarový dopočet

Výrobci televizorů ale přišli na softwarový dopočet snímků. Ačkoliv zobrazovací panel dokáže zobrazit maximálně 200 snímků za vteřinu, díky softwarovým vymoženostem však vídáme TV i s 1200 Hz. Výrobci televizí totiž mezi každý snímek vkládají černé obrazové pole, pro ostřejší obraz. Lidské oko totiž během černého snímku zapomene předchozí obraz a další opět zaostří. Bez černé vsuvky je obraz vnímán jako „rozmazaný“ pohyb.  Pokud na stejném panelu navíc použijeme proces na zpracování obrazu, tedy další softwarové vkládání obrazu mezi každý obrázek, přidá si výrobce dalších 100 Hz. Výsledkem tedy je 200 Hz a to i přes to, že máte pouze 50 Hz TV panel. (50 Hz panel + 50 snímků na doostření + 100 snímků na zpracování obrazu).

Jednotlivé softwarové dopočty mají své zkratky, např. MCI – Motion Clarity Index, CMR – Clear Motion Rate, PMR – Perfect Motion Rate. Bohužel tyto zkratky si v označení 1200 Hz MCI většinou zobrazují pouze v popisu. Ve finálních parametrech však ve většině případech není napsána reálná obnovovací frekvence, ale je opět tato softwarová. Bohužel již bez zkratky MCI, což je pro zákazníky matoucí a reálnou obnovovací frekvenci dohledávají jen stěží.

Doporučení na závěr

Některé softwarové dopočty daných výrobců odvádějí vskutku dobrou práci. Problém je však v tom, že běžný uživatel v podstatě nemá šanci porovnat TV od různých výrobců na základě hardwarových parametrů, tedy reálné obnovovací frekvence. Díky softwarovému dopočtu je totiž velice komplikované dohledat reálnou obnovovací frekvencí. A srovnávat na základě softwarových dopočtů je nesmyslné, protože každý výrobce používá jiné metody a jiné procesy, tudíž byste jako koncový uživatel srovnával hrušky a jablka.

Před nákupem vám tedy opět doporučíme prvně kontaktovat přímo výrobce, nebo se obrátit na diskuzní fóra, zda vámi požadovanou televizi již někdo nemá.

Zdroje: 1, 2, 3, 4